Jakon je rostlina, která je často vyhledávaná pro své jedlé hlízy. Hlízy mají vynikající křehkou chuť, jsou vhodné i pro diabetiky. Konzumují se syrové, vařené nebo se dají přidávat do salátů.
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Jde o vytrvalou bylinu, v našich klimatických podmínkách jednoletou. Rostlina dosahuje výšky až 2 metrů, je celá chlupatá, světle, nebo tmavě zelená, často nafialovělá. Lodyhy jsou čtyřhranné a hojně olistěné vstřícnými listy sytě zelené barvy. Vyjímečně se na vrcholech lodyh objevují drobné žluté až oranžové květy. Plodem jsou nažky, které se u nás tvoří minimálně.
Jakon má dva druhy hlíz: první, nápadně připomínající topinambury, slouží k dalšímu množení, druhé tzv. kořenové, vyrůstají po 5 20 ve svazku.
Mají nepravidelně vřetenovitý až kulovitý tvar a dosahují v průměru hmotnosti 0,2 0,5 kg, ale také až 2 kilogramy. Ty mají slabou, šedozelenou až fialovou pokožku a křehkou chruplavou a šťavnatou
dužninu nasládlé chuti a bílé, krémové a někdy až nafialovělé barvy. Dužnina velmi snadno tmavne a vysychá. Zatímco u brambor je zásobní látkou polysacharid škrob, u jakonu je to především inulin, což je chemickou povahou fruktan. Jeho výhodou je, že v množství 30 80 g se spotřebovává organismem bez nároků na inzulin. Proto se kořenové hlízy dají použít v prevenci proti diabetu a obezitě a také k léčení těchto stavů.
Hlízy jakonu se pojídají obvykle syrové jako zelenina. Nařezané se přidávají do zeleninových salátů, kterým dodávají charakteristickou chuť i konzistenci. Lze je však i tepelně zpracovat vařením nebo pečením. V Andách se často strouhají a přes kousek látky se vymačkává sladký, osvěžující nápoj, který se zahušťuje do tmavě hnědého sirupu nebo kostek zvaných chaucca. Velmi dobré zkušenosti jsou u nás se sušením hlíz ve formě křížal, nebo chipsů. Lodyha s mladými listy se upravuje vařením jako zelenina.
V našich klimatických podmínkách je jakon plodinou především drobných pěstitelů. K jeho množení je vhodné použít oddenkových hlíz, které necháme přezimovat podobně jako jiřiny. Výsadba se provádí v polovině května a hlízy se sklízejí po prvních podzimních mrazících. K urychlení vegetace je možno jakon také předpěstovat a rostliny vysazovat na stanoviště tehdy, když dosahují výšky 15 25cm. Sklizené hlízy často snadno pukají a vysychají, proto je třeba urychleně je zpracovat, nebo odpovídajícím způsobem uložit.
